Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR

Granitoid, tmavý biotitický, kontrastně bíle zrnitě skvrnitý, tmavě šupinovitě skvrnitý, nestejnoměrně středně zrnitý, s neznatelnou přednostní orientací slíd. V základní tkáni jsou ojedinělé a izolované bílé a velmi světle růžové vyrostlice ortoklasu s bílým světlým lemem o max. velikosti 7×3 mm. Na vzorku: textura masivní, granitová, téměř všesměrné stavby.

Akcesorie: V biotitu jsou uzavřeny nečetné čiré dlouze sloupečkovité krystaly apatitu a ojedinělé alotriomorfně omezené zirkony, často s metamiktním jádrem a se slabými pleochroickými difuzními dvůrky. V akumulacích tmavých minerálů (amfibol x biotit) se vyskytuje alotriomorfně omezený výšelomný hnědý titanit.
Horninu tvoří živce (ortoklas, kyselý plagioklas An30 - An33), křemen, biotit, obecný amfibol a cordierit. Akcesorie: zirkon, apatit, titanit. Alterační produkty: slabá chloritizace biotitu, rudní zrnka.
Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem a mikropertitickým ortoklasem. Zrna jsou allotriomorfně omezená, často i hypidiomorfně omezená (na řezu jsou makroskopicky šedobílá), stejně velká. Zrna jsou jemně zakalená. Na kontaktu s křemenem se vzácně vyskytuje myrmekit. Časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často okrouhlá zrna křemene a šupiny biotitu. Nejčastější velikost zrn ortoklasu MD ≈ 1 - 1,2 × 0,9 mm. Vyrostlice dosahují při allotriomorfním omezení velikosti až Mmax ≈ 2,9 × 0,6 - 0,8 mm.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně andesinu An30 - 33 (stanoveno zhášením v symetrické zóně polysyntetických lamel). Zrna plagioklasu jsou převážně hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Nejčastější velikost průřezů MD ≈ 1,2 × 1 mm, Mmax ≈ 1,8 × 1,3 mm,
Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená, tvořená agregáty drobnějších křemenných zrn. Zrna zháší stejnoměrně. Zrna uzavírají biotit. Zrna nejsou porušená trhlinami. Nejčastější velikost zrn je s ohledem na allotriomorfní průřezy křemenných zrn tvořených agregáty menších zrn MD ≈ 1 × 0,4 mm, Mmax ≈ 1,8 × 1 mm.
Biotit je zastoupen tmavě hnědými šupinami hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti. Nečastější velikost šupin biotitu MD ≈ 0,6 × 0,40 mm. Mmax ≈ 1,8 × 0,8 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří málo četný zirkon, kolem kterého jsou slabé pleochroické dvůrky difuzního typu. Biotit vykazuje velmi slabou sekundární alteraci spojenou s chloritizací za vzniku vzácných pseudomorfóz zeleného penninu.
Obecný amfibol není hlavním horninotvorným minerálem. Vyskytuje se jako srůsty s biotitem, vzácně izolovaný. V řezu // s osou C je trávově šedozelený, protažené průřezy dosahují velikosti až do 3 × 1 mm. Zhášení γ/C = 14 - 16°.
Cordierit se vyskytuje vzácně v podobě drobných (do 0,5 mm), mírně výšelomných, čirých až jemně namodralých, mírně zakalených allotriomorfních zrn se sekundární mineralizací (sericit ??).
Xenolity nezjištěny.

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: stejnoměrně zrnitá.

Název horniny: biotitický granodiorit, tmavší, střednozrnný – index tmavosti TMI = 10,6 (středočeský pluton, blatenský typ).

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 23%, draselné živce ≈ 22%, plagioklasy ≈ 45%, biotit+chlorit ≈ 10% (procenta objemová, zaokrouhleno z důvodu vlivu velikosti plochy výbrusu a přítomnosti drobných xenolitů, bodová planimetrie na linii 202 mm).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany ostré, drsné, nerovné, pevné.