Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR

Granitoid, slabě biotitický, jemnozrnný, světlý, zrnitě bělošedý, nevýrazně jemně šupinovitě skvrnitý, neporfyrický, s izolovanými drobnými, neostře omezenými zrny bílých živců o velikosti max. 5 × 3 mm, všesměrný, bez zřetelného usměrnění vyrostlic živců a slíd. Na vzorku: textura masivní, granitová.

Horninu tvoří živce, křemen a biotit. Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem a mikroklinem. Zrna ortoklasu jsou hypidiomorfně až allotriomorfně omezená. Velikosti průřezů ve výbrusu dosahují Mmax = 1,6 × 0,8 mm (na makroskopickém řezu horninou jsou izolované bílé průřezy o velikosti až 5 × 3 mm). Zrna jsou slabě sericitizovaná, s častými srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často okrouhlá zrna křemene, biotitu a silně sericitického plagioklasu. Vyrostlice mikroklinu dosahují při běžném allotriomorfním nebo až nevýrazně hypidiomorfním omezení velikosti až Mmax ≈ 1,5 × 0,9 mm. Uzavřeniny obdobně jako u ortoklasu. Draselné živce převažují nad plagioklasy.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně albit – oligoklasu (stanoveno zhášením v symetrické zóně). Jádra jsou bazičtější (spíše oligoklas). Zrna plagioklasu jsou převážně allotriomorfně omezená, jsou nestejnoměrně v jádru sericitizovaná. Velikost zrn Md ≈ 0,8 - 0,6 mm.
Křemen je tvořen izolovanými zrny čirého křemene o velikosti Md = 1,1 × 0,9 mm. Zrna jsou čirá, allotriomorfně omezená, běžně prostoupená trhlinami, které nepokračují mimo zrno. Zrna zháší stejnoměrně i mírně undulózně.
Běžnější jsou granitoidní agregáty zrn, které mají různou optickou orientaci. Uzavírají hnědý biotit a drobná zrna živců. Zrna jsou porušená trhlinami. Střední velikost zrn agregátního křemene je Mmax ≈ 3,2 × 1 mm.
Biotit je zastoupen tmavě červenohnědými šupinami hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – žlutohnědý) s korozí. Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti ≈ 0,3 × 0,1 mm, méně často jsou šupiny velké až 0,9 × 0,15 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří sloupečkovitý apatit, kolem kterého jsou slabé pleochroické dvůrky difuzního typu. Biotit vykazuje známky sekundární alterace a to především intenzivní baueritizace.
Muskovit je zastoupen sporadicky. Velikost odpovídá šupinám biotitu.
Andalusit – jedno zrno problematicky určitelné.
Ve výbruse není hornina prostoupena zřetelnými puklinami. Zrna se dotýkají těsně nerovně, bez zřetelných spár.

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: jemnozrnná stejnoměrně hypidiomorfně zrnitá.

Název horniny: biotitická žula, velmi světlá, jemnozrnná.

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 27 %, draselné živce ≈ 36 %, plagioklasy ≈ 33 %, biotit ≈ 3 %, muskovit ≈ pod 1 % (procenta objemová).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany ostré, drsné, nerovné, pevné.