Záměl



Petrografický popis

Makroskopický popis:

Křemenný pískovec, jemno až střednozrnný, světle bělavě nazelenalý, hnědě tečkovaný, středně vytříděný, glaukonitický. Na vzorku: textura vrstevnatá s četnými ichnofosiliemi (doupata a chodbičky červů o průměru od 2 do 5 mm).

Mikroskopický popis:

Základní kostru horniny tvoří klastická zrna křemene, stabilních složek bohatých křemenem, a to kvarcitů s různou mikrostrukturou kontaktů zrn. Nestabilní složky tvoří úlomky živcových zrn.
Klastickou kostru tvoří těsně uspořádaná zrna křemene a stabilních hornin vzájemně se dotýkající v plochách. Křemen je čirý, slabě porušený. Tvar zrn je primárně dokonale ovální až semiovální, zakulacení 0,4-0,8. Povrchově jsou zrna nerovnoměrně diageneticky korodovaná (tlakové rozpouštění) a současně je povrch výrazně regenerovaný dorůstáním křemenných zrn do mezizrnného prostoru, a to až s krystalografickým omezením novotvořeného křemene na starším křemenném zrnu. Nový tvar je subangulární, s hypidiomorfním omezením zrna krystalovými plochami. Vyskytují se křemeny hydrotermálního původu, granitoidní agregáty křemen-živec i křemeny z hrubozrnných kvarcitů (?) se silným undulózním zhášením. Velikost křemenných zrn: Md = 0,25×0,15 mm, Mmax = 0,4×0,25 mm.
Kvarcity tvoří součást stabilních úlomků (asi 10 %). Zrna jsou tvořena kvarcity převážně jemnozrnnými, se suturovitým stykem zrn se silným undulózním zhášením. Zaoblení zrn je spíše semiovální, méně subangulární, zakulacení 0,2-0,6. Velikosti zrn jsou blízké klastickému křemeni.
Živce jsou zastoupeny ortoklasem ve formě úlomkovitých zrn s proměnlivou argilitizací. Tvar zrn je subangulární až semiovální, zaoblení 0,4-0,6. Velikost je shodná jako u úlomkovitého křemene (Md = 0,14×0,11 mm).
Detritické šupiny slídy jsou zastoupeny muskovitem. Šupiny jsou silně mechanicky deformované, v různé míře argilitizované. V základní hmotě jsou drobné šupinky muskovitu s nízkým dvojlomem a odpovídají silně illitizovanému muskovitu.
Vytřídění zrn klastické fáze je ve výbrusu velmi variabilní. V řezu kusovou horninou se vyskytují neostře omezené polohy (laminy), kde se vyskytují ojedinělá izolovaná zrna křemene cca 9-12× větší než nejčastější velikost křemenných zrn. Jsou zastoupeny polohy (laminy), kde je z tohoto pohledu zrnitost téměř bimodální, i polohy (laminy) se stejnou velikostí křemenných zrn. Vytřídění je proměnlivé - špatné až střední, střední až dobré.

Složení základní hmoty:

Základní hmota je jílovito-křemitá. V jílové hmotě dominuje illit a glaukonit nad kaolinitem s horší krystalinitou. Glaukonit je žlutozelený, tvoří drobná hrudkovitá zrna o velikosti úměrné úlomkovitým zrnům křemene (0,2-0,3×0,1-0,2 mm). Je rozptýlený v hornině rovnoměrně. Glaukonit v dodaném vzorku je čerstvý, bez známek oxidace.
Tmel je křemitý (intenzivní dorůstání zrn úlomkovitého křemene), jílovitý. Ve vzorku nebyly zjištěny karbonáty. Velmi proměnlivé je mladší infiltrační pronikání oxohydroxidů Fe a Mn, které tvoří infiltrační zóny (mramorování) v okolí poruchových zón nebo puklin a projevuje se hnědočerveným mramorováním nebo izolovanými rezavohnědými skvrnami vázanými na základní hmotu.
V hornině jsou chodbičky nebo doupata červů vyplněné jemnozrnnou jílovitou (obvykle slídnatou) hmotou s drobnými (cca 0,05 mm velkými) angulárními zrny křemene. Výplň chodbiček v hornině je světlá, mají průřezy cca 3×4 mm a jsou paralelní s plochami vrstevnatosti. Omezení výplně není ostré, chybí zbytky organické hmoty.

Další vlatnosti:

Textura vzorku: masívní, biogenně zvířená doupaty a chodbičkami červů (ve výbruse paralelní s plochou vrstevnatosti, průměr do 3×4 mm), v hornině s bílou výplní.

Struktura: psamitická.

Tvar křemenných zrn: zaoblení je primárně převážně semiovální až ovální, zakulacení 0,4-0,8; silná koroze a silná regenerace zrn křemene orientovaným dorůstáním.

Název horniny: křemenný pískovec, glaukonitický,jemnozrnný až střednozrnný, se střední silicifikací.

Ostatní:
Vytřídění klastické fáze: střední až dobré, ve výbrusu místy mírně bimodální.
Akcesorie: apatit.
Geneze křemenných zrn: křemen polygenetický.
Stabilita ve vodě: horniny nebobtnavé, nerozbřídavé , ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, za sucha středně pevné.

Obrázky: