Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR

Granitoid, namodrale šedý, tmavý, amfibolicko-biotitický, šedě a bíle zrnitě skvrnitý s tmavými šupinovitými nebo krátce sloupečkovitými zrny rozmístěnými v hornině rovnoměrně v základní tkáni. Hornina je stejnoměrně středně zrnitá, s neznatelnou přednostní orientací slíd, nevýrazně porfyrická. Porfyrické vyrostlice bílých živců jsou hypidiomorfně omezené, o velikosti až do cca 7 x 3 mm. Na vzorku: textura masivní, granitová.

Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem, mikroklinem a slabě mikropertitickým ortoklasem. Zrna ortoklasu jsou na řezu horninou makroskopicky bílá, ve výbrusu čirá nebo mírně zakalená. V základní tkáni jsou zrna živce allotriomorfně omezená. Nejčastější velikost průřezů zrn se pohybuje 0,8 - 1,2 × 0,7-0,9 mm. Porfyrické vyrostlice mají i makroskopicky patrné slabé usměrnění mírně divergentní k slabému usměrnění slíd a amfibolu, jsou izolované a nedotýkají se. Vyrostlice draselného živce dosahují, při allotriomorfním omezení, velikosti až ≈ 7,35 × 3,5 mm. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá okrouhlá zrna křemene a jemné inkluze.
Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně a hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Velikost zrn je Md ≈ 0,8 × 0,4 mm, Mmax ≈ 1 × 0,8 mm. Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně oligoklasu-andesinu (oligoklas An18-22 v jádru až andesin An30 - stanoveno metodou zhášení v symetrické zóně polysyntetických srůstů). Průřezy zrn mají zřetelné polysyntetické srůsty (lamely). Průřezy kolmo na osu C vykazují zonální stavbu s přírůstovými liniemi. Jádra vyrostlic bývají slabě sericitizovaná s opticky identifikovatelnými jemnozrnnými produkty jako sericit – muskovit a karbonát (bez rozlišení). Jádro je mírně bazičtější (až andesin), velmi tenký čirý lem odpovídá spíše albit-oligoklasu (An10). Inkluze: hnědé šupiny biotitu.
Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená. Křemen tvoří běžně polygonální zrna z menších zrn. Zrna zháší stejnoměrně. Porušení zrn trhlinami je nesystematické, s jemnými trhlinami spíše jen v rámci zrna nebo agregátů zrn. Nejčastější velikost zrn je, s ohledem na protažení allotriomorfních průřezů agregátních zrn, Md ≈ 1 × 0,8 mm (Mmax ≈ 1,35 × 0,9 mm).
Obecný amfibol je zastoupen téměř idiomorfními až hypidiomofními průřezy dlouze lištovitých (v řezech rovnoběžných s osou C) nebo kosočtverečných průřezů (v řezech kolmo na osu C), rozmístěných v hornině izolovaně nebo ve shlucích spolu s biotitem, titanitem a rudním minerálem. Tyto shluky dosahují ve výbrusu velikosti do 2 mm. Amfibol vykazuje slabý pleochroizmus (světle olivově šedozelená (nα)/ tmavě hnědozelená barva (nγ)), zhášení γ/c = 14 -16°. Charakteristická štěpnost je patrná v řezu kolmo na osu C i rovnoběžně s osou C. Velikost kosočtverečných průřezů kolmo na osu C je 0,95 × 0,4 mm, délka dlouze lištovitých průřezů // s osou c ≈ 2,85 × 0,6 mm. Amfibol uzavírá čirý dlouze sloupečkovitý apatit, méně hnědý, allotriomorfní titanit.
Biotit je zastoupen tmavě hnědými šupinami hypidiomorfně až allotriomorfně omezenými. Pleochroismus je tmavě hnědý – žlutohnědý. Zhášení 0-1°. Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 1,2 × 0,15 mm. Vzácné uzavřeniny tvoří čirý, prizmatický apatit, zirkon (oválná zrna, jemně zonální) s difuzními pleochroickými dvůrky. Biotit nevykazuje známky sekundární alterace.
Xenolity
Biotit i obecný amfibol spolu s apatitem, titanitem a plagioklasem jsou součástí akumulací tmavých minerálů (biotit, amfibol, titanit, plagioklas a vzácně i s nepleochroickým pyroxenem (?)) ve výbruse v podobě neostře omezených xenolitů, ve výbruse o velikosti cca 2 × 1 mm.
Styk zrn, tektonické deformace na úrovni zrn a hypergenní přeměny horniny
Ve výbruse není hornina prostoupena puklinami ani zřetelnými trhlinami např. v křemenu. Undulózní zhášení křemene je jen slabé. Zrna se dotýkají těsně nerovným povrchem krystalických zrn, bez opticky rozlišitelných zřetelných spár a bez sekundární výplně.

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: stejnoměrně středně zrnitá, nevýrazně jemně porfyrická, slabé usměrnění vyrostlic.

Název horniny: amfibol -biotitický granodiorit, střednozrnný, slabě porfyrický, tmavší.

Ostatní:
Odhad složení z planimetrie výbrusu: křemen ≈ 27%, draselné živce ≈ 23%, plagioklasy ≈ 37%, biotit+amfibol ≈ 13 % (procenta objemová, zaokrouhleno z důvodu vlivu slabě porfyrické struktury a velikosti plochy výbrusu, bodová planimetrie na linii 272 mm).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.