Petrografický popis
Makroskopický popis:
Granitoid, velmi světlý, namodrale šedý až světle narůžovělý, bíle a šedě zrnitě skvrnitý, tmavě čárkovaně skvrnitý, slabě biotitický, stejnoměrně středně až hrubě zrnitý, bez přednostní orientace slíd, slabě porfyrický. Na vzorku: textura masivní, granitová.
Mikroskopický popis:
Horninu tvoří: živce (ortoklas, kyselý plagioklas An26 –An31), křemen, biotit.Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem - slabě mikropertitickým ortoklasem. Zrna ortoklasu jsou na řezu horninou makroskopicky bílá, ve výbrusu čirá nebo mírně zakalená. V základní tkáni jsou zrna allotriomorfně omezená. Nejčastější velikost průřezů zrn je 2,2 × 1,8 mm. Porfyrické vyrostlice v dodaném vzorku nevykazují usměrnění. Vyrostlice draselného živce dosahují, při allotriomorfním omezení, velikosti až ≈ 4×2 mm. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. V řezech kolmo na osu C jsou slabě patrné přírůstové linie. Ortoklas uzavírá šupiny hnědého biotitu, okrouhlá zrna křemene a jemné inkluze. Zrna plagioklasu jsou dobře hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Velikost zrn základní tkáně je Md ≈ 0,6 × 0,6 mm, Mmax ≈ 1,3 × 0,9 mm, vyrostlice dosahují ve výbrusu až 7×3,3 mm. Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně oligoklasu-andesinu (oligoklas An26 v jádru až andesin An31 - stanoveno metodou zhášení v symetrické zóně polysyntetických lamel). V řezu kolmo na osu C jsou patrné přírůstové linie. Jádra vyrostlic jsou slabě sericitizovaná s opticky identifikovatelnými jemnozrnnými produkty. Jádro je mírně bazičtější (bazičtější oligoklas). Inkluze: hnědé šupiny biotitu a křemene. Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená. Křemen tvoří běžně políčkovitě polygonální zrna z menších zrn. Zrna zháší stejnoměrně, políčkovitě. Porušení zrn trhlinami je nesystematické, s velmi ojedinělými jemnými trhlinami spíše jen v rámci jednoho zrna nebo agregátů zrn. Zrna křemene uzavírají často biotit. Nejčastější velikost agregátních zrn je Md ≈ 1,4×1 mm, Mmax ≈ 1,8 × 5 mm).Biotit je zastoupen tmavě hnědými hypidiomorfně až allotriomorfně omezenými šupinami. Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti a korodované. Nejčastější velikost šupin biotitu dosahuje 0,8 × 0,15 mm, největší šupiny dosahují cca 2,5 × 1,4 mm. Pleochroismus je tmavě hnědý – světle žlutohnědý. Zhášení 0-2°. Uzavřeniny tvoří čirý, prizmatický apatit, zirkon (oválná zrna, jemně zonální) s difuzními pleochroickými dvůrky. Biotit vykazuje slabou sekundární alteraci spojenou s chloritizací. Vznikají srůsty biotitu a chloritu v rámci jedné šupiny, chloritizace postupuje paralelně se štěpností mateřského biotitu. Chlorit tvoří šupiny s primárním omezením šupiny, kolem inkluzí zirkonu a apatitu jsou stále zachovány slabé pleochroické dvůrky. Opticky je chlorit blízký penninu/ klinochloru.Styk zrn, tektonické deformace na úrovni zrn a hypergenní přeměny horniny. Ve výbruse není hornina prostoupena puklinami ani zřetelnými trhlinami. Undulózní zhášení křemene je jen slabé a lokální. Zrna se dotýkají zubovitě těsně nerovným povrchem krystalických zrn, bez opticky rozlišitelných zřetelných spár a bez sekundární výplně. Byla zjištěna chloritizace biotitu. Hornina je čerstvá. Odhad složení z planimetrie výbrusu: křemen ≈ 33%, draselné živce ≈ 15%, plagioklasy ≈ 48%, biotit 4 % (procenta objemová, zaokrouhleno z důvodu vlivu slabě porfyrické struktury a velikosti plochy výbrusu, bodová planimetrie na linii 255 mm, barveno na nábrusu)
Další vlatnosti:
Textura vzorku: masívní, granitická.
Struktura: stejnoměrně zrnitá, velmi slabě usměrněná, slabě mikroporfyrická.
Název horniny: biotitický granodiorit, světlý, střednozrnný, jemně mikroporfyrický
Ostatní:
Odhad složení z planimetrie výbrusu: křemen ≈ 33%, draselné živce ≈ 15%, plagioklasy ≈ 48%, biotit 4 % (procenta objemová, zaokrouhleno z důvodu vlivu slabě porfyrické struktury a velikosti plochy výbrusu, bodová planimetrie na linii 255 mm, barveno na nábrusu).Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.Akcesorie: apatit > zirkon + rudní minerál, alterační produkty: slabá chloritizace biotitu. Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.
Obrázky: