Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR

Granitoid, tmavě namodrale šedý, biotitický, kontrastně tmavě šupinovitě skvrnitý, bíle a šedě zrnitě skvrnitý, stejnoměrně středně zrnitý, výrazně porfyrický s vyrostlicemi bílých živců až do 15×8 mm. Drobné tmavé uzavřeniny. Na vzorku: textura masivní, granitová, porfyrická.

Horninu tvoří: živce (ortoklas, kyselý plagioklas An29–An33, křemen, biotit.
Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem, slabě mikropertitickým ortoklasem a mikroklinem. Zrna ortoklasu jsou na řezu horninou makroskopicky bílá, ve výbrusu čirá nebo mírně zakalená. V základní tkáni jsou zrna allotriomorfně omezená. Nejčastější velikost průřezů zrn se pohybuje 3,8×2 mm. Porfyrické vyrostlice v dodaném vzorku nevykazují usměrnění. Vyrostlice draselného živce dosahují, při allotriomorfním omezení, velikosti 15×10 až ≈ 22×18mm. Vyskytují se srůsty podle karlovarského zákona. V řezech kolmo na osu C jsou slabé patrné přírůstové linie. Ortoklas uzavírá idiomorfní šupiny hnědého biotitu, někdy i apatit, idiomorfní zrna plagioklasu a jemné inkluze. Na styku živce a křemene jsou zálivy myrmekitu.
Zrna plagioklasu jsou dobře hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Velikost zrn základní tkáně je Md ≈ 0,6 × 0,6 mm, Mmax ≈ 1,3 × 0,9 mm, vyrostlice dosahují ve výbrusu až 7×3,3 mm.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně oligoklasu-andesinu (andesin-oligoklas An29-30 v jádru až andesin An33 - stanoveno metodou zhášení v symetrické zóně polysyntetických lamel). Průřezy zrn mají zřetelné polysyntetické srůsty (lamely) a také v řezu kolmo na osu C přírůstové linie. Jádra vyrostlic jsou slabě sericitizovaná s opticky identifikovatelnými jemnozrnnými produkty jako sericit. Jádro je mírně bazičtější (bazičtější oligoklas). Inkluze: hnědé šupiny biotitu a křemene.
Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená. Křemen tvoří běžně políčkovitě polygonální zrna z menších zrn. Zrna zháší stejnoměrně, políčkovitě. Porušení zrn trhlinami je nesystematické, s velmi ojedinělými jemnými trhlinami spíše jen v rámci jednoho zrna nebo agregátů zrn. Zrna křemene uzavírají často biotit. Nejčastější velikost agregátních zrn, Md ≈ 1,4×1 mm, Mmax ≈ 14×5 mm).
Biotit je zastoupen tmavě hnědými šupinami hypidiomorfně až allotriomorfně omezenými. Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti a korodované. Nejčastější velikost šupin biotitu dosahuje MD ≈ 0,6×0,2 mm, největší šupiny dosahují cca Mmax ≈ 2,2×0,8 mm. Pleochroismus je hnědý – světle žlutohnědý. Zhášení 0°. Uzavřeniny tvoří čirý, prizmatický apatit, zirkon (oválná zrna, jemně zonální) s difuzními pleochroickými dvůrky.

Styk zrn, tektonické deformace na úrovni zrn a hypergenní přeměny horniny.
Ve výbruse není hornina prostoupena puklinami ani zřetelnými trhlinami. Undulózní zhášení křemene je jen slabé a lokální. Zrna se dotýkají zubovitě těsně nerovným povrchem krystalických zrn, bez opticky rozlišitelných zřetelných spár a bez sekundární výplně. Byla zjištěna chloritizace biotitu.

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: stejnoměrně zrnitá, velmi slabě usměrněná.

Název horniny: biotitický granit střednozrnný, porfyrický, světlý.

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 27%, draselné živce ≈ 33%, plagioklasy ≈ 31%, biotit ≈ 9% (procenta objemová, zaokrouhleno z důvodu vlivu slabě porfyrické struktury a velikosti plochy výbrusu, bodová planimetrie na linii 222 mm).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.
Akcesorie: apatit > zirkon + rudní minerál.