Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR

Granitoid, středně tmavý biotitický, kontrastně šedě a bíle zrnitě skvrnitý, tmavě šupinovitě skvrnitý, stejnoměrně středně zrnitý, s velmi slabou přednostní orientací slíd. Ojedinělé a izolované bílé vyrostlice živce o velikosti cca 12 × 5 mm s inkluzemi protaženými shodně s usměrněním šupin biotitu. Na vzorku: textura masivní, granitová, velmi slabě usměrněná, ojediněle mikroporfyrická.

Horninu tvoří živce (ortoklas, kyselý plagioklas An29 - An31), křemen, biotit a amfibol. Akcesorie: apatit, zirkon. Alterační produkty: slabá chloritizace biotitu, rudní zrnka.
Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem a mikropertitickým ortoklasem. Zrna jsou allotriomorfně omezená (na řezu jsou makroskopicky bílá), stejně velká. Jádra zrn jsou sericitizovaná. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často okrouhlá zrna křemene a biotitu. Zrna při allotriomorfním omezení mají nejčastější velikost ≈ 1,25 × 0,65 mm, maximální velikost ve výbrusu Mmax ≈ 2 × 1,2 mm, ve vzorku až 12 × 5 mm.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně andesinu An29 - 31 (stanoveno zhášením v symetrické zóně polysyntetických lamel). Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně až nevýrazně hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy).
Nejčastější velikost MD ≈ 1,6 × 1,4 mm, Mmax ≈ 1,9 × 0,9 mm.
Zrna křemene jsou čirá, monominerální i polyagregátní s členitým stykem dílčích zrn, allotriomorfně omezená, s uzavřeninami hnědého biotitu. Zrna zháší stejnoměrně. Zrna křemene uzavírají biotit a živce. Zrna nejsou porušená trhlinami, plynokapalné inkluze jsou vzácné. Nejčastější velikost zrn je s ohledem na allotriomorfní průřezy cca MD ≈ 1,1 × 0,6 mm, Mmax ≈ 1,9 × 1 mm.
Biotit je zastoupen hnědými šupinami hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus světle hnědý – světle žlutohnědý), silně korodovanými. Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje v průřezech // s bází ≈ 2 × 2 mm, v příčném řezu ≈ 0,9 - 1,1 × 0,4 mm. Zháší rovnoběžně. Hojné uzavřeniny tvoří čirý, dlouze sloupečkovitý apatit. Biotit je chloritizován za vzniku pseudomorfóz zelenavého chloritu penninu. Slabá je chloritizace šupin biotitu probíhající podél štěpnosti za vzniku srůstů chloritu a biotitu. Přechodové části jsou opticky podobné smíšeným strukturám biotit-chlorit.
Obecný amfibol se vyskytuje ojediněle izolovaně i jako srůsty s biotitem (viz Xenolity). V řezu // s osou C je trávově šedozelený, protažené průřezy dosahují velikosti až do 3 × 1 mm. Zhášení γ/C = 14 - 16°. Obsahuje ojedinělé drobné nepleochroické inkluze, z nichž některé odpovídají pyroxenu - diopsidu (vyšší reliéf, zhášení γ/C ≈ 39 - 41°).
Akcesorie: v inkluzích v biotitu je hojný čirý, dlouze sloupečkovitý apatit a dále alotriomorfně až hypidiomorfně omezený, místy metamiktní zirkon (pleochroické dvůrky difuzní i s ostrým okrajem).
Xenolity: jen neostře omezené shluky silně korodovaných zrn biotitu. Velikost shluků tmavých minerálů je několik milimetrů.
Styk zrn, tektonické deformace na úrovni zrn a hypergenní přeměny horniny
Ve výbruse není hornina prostoupena puklinami ani zřetelnými trhlinami. Zrna křemene i živců se dotýkají zubovitě těsně nerovným povrchem krystalických zrn, bez opticky rozlišitelných zřetelných spár a bez sekundární výplně. Byla zjištěna chloritizace biotitu.

Textura vzorku: masívní, grafitická.

Struktura: stejnoměrně zrnitá, usměrněná.

Název horniny: biotitický granodiorit, tmavší, středno až hrubozrnný .

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 27%, draselné živce ≈ 13%, plagioklasy ≈ 47%, biotit+chlorit + amfibol ≈ 13 % (procenta objemová, zaokrouhleno z důvodu vlivu velikosti plochy výbrusu a shluků tmavých minerálů, bodová planimetrie na linii 145 mm).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany ostré, drsné, nerovné, pevné.