Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR

Granitoid, velmi světlý, zrnitě nažloutlé bílý, slabě biotitický, tmavě čárkovaně skvrnitý, stejnoměrně středně až drobně zrnitý (1,8 - 3mm), bez přednostní orientace slíd, nevýrazně porfyrický s izolovanými vyrostlicemi bílého živce o velikosti max. 10 × 8 mm s karlovarským srůstem. Na vzorku: textura masivní, granitová. Hornina se slabou přípovrchovou alterací.

Horninu tvoří živce, křemen a biotit. Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem a mikroklinem. Zrna mikroklinu jsou převážně allotriomorfně omezená, méně často hypidiomorfně omezená (na řezu jsou makroskopicky bílá). Průřezy zrn mikroklinu jsou téměř bez přeměn, dosahují střední velikosti 1,6 × 0,7 mm. Zrna ortoklasu jsou spíše až hypidiomorfně omezená, uzavírají šupiny hnědého biotitu. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Průřezy zrn ortoklasu dosahují velikosti 2,3 × 0,6 mm. Vzácné jsou izolované hypidiomorfně omezené bílé vyrostlice mikroklinu dosahující velikosti kolem 10 × 8 mm. Draselné živce převažují nad plagioklasy.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně albit–oligoklasu (stanoveno zhášením v symetrické zóně) v jádrech až oligoklasu. Jádra zrn jsou sericitizovaná. Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně a hypidiomorfně omezena, mírně lištovitě protažena (obdélníkové průřezy). Velikost průřezů dosahuje 1,4 × 0,6 mm. Plagioklasy bývají v jádru zřetelně sericitizované. Jádro je mírně bazičtější (oligoklas), lem odpovídá albitu.
Zrna křemene tvoří jednak izolovaná alotriomorfní zrna o velikost Md = 0,7 × 0,4 mm shodně i mírně undulózně zhášející, jednak agregáty čirých zrn o velikosti Mmax ≈ 3 × 2 mm. Zrna jsou allotriomorfně omezená, s drobnými inkluzemi biotitu a plagioklasů. Zrna zháší nestejnoměrně. Hornina je porušena trhlinami procházejícími napříč minerálními zrny bez známek pohybu.
Biotit je zastoupen krátkými tmavě hnědými až šedohnědými šupinami hypidiomorfně až allotriomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a jsou přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 0,8 × 0,2 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří apatit, kolem kterého jsou velmi slabé pleochroické dvůrky difuzního typu. Biotit vykazuje známky sekundární alterace, a to především intenzivní baueritizaci projevující se ztrátou pleochroizmu v hnědých barvách a probíhající podél ploch štěpnosti. Tato přeměna postihuje především větší šupiny o velikosti 2,3 × 0,6 mm.
Muskovit tvoří srůsty s biotitem v šupinách o velikosti až 2 × 1,4 mm.
Andaluzit tvoří drobná, mírně výšelomná zrna, rovnoběžně zhášející, v řezu kolmo na c jsou vzájemně kolmé štěpné trhliny. Drobnější zrna jsou silně sericitizovaná (sekundární muskovit). Minerál není rovnoměrně rozptýlený v hornině.
Ve výbruse je hornina prostoupena trhlinami napříč zrny. Struktura horniny ve vzorku je granitická, zrna se dotýkají těsně, nerovnými plochami, bez zřetelných spár.

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: stejnoměrně hypidiomorfně zrnitá s izolovanými drobnými porfyrickými vyrostlicemi živců.

Název horniny: muskovit-biotitická žula (granit), velmi světlá, středně až drobně zrnitá, nevýrazně porfyrická.

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 35 %, draselné živce ≈ 32 %, plagioklasy ≈ 24 %, muskovit ≈ 5 % biotit ≈ 3 %, andalusit (zrna + drobné sericitické pseudomorfózy) ≈ 1 % (procenta objemová).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany ostré, drsné, nerovné, pevné.