Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR

Granitoid, velmi světlý, nestejnoměrně drobně zrnitý, bělošedý, s šedými zrny křemene (až 4-8 mm) a bílými nebo slabě nažloutlými zrny živců 3 - 5 mm (max. 10 × 8 mm), slabě tmavě šupinovitě skvrnitý s tmavými šupinami biotitu do 2 mm. Hornina je všesměrné stavby, bez přednostního usměrnění slíd.
Hornina se sporadickou nerovnoměrnou pigmentací oxohydroxidy Fe na hranici zrn, zbarvující horninu velmi slabě do žluta. Tento typ alterace odpovídá zvětrávání v připovrchové, hlubší oxidační zóně.

Horninu tvoří živce, křemen a biotit. Draselné živce jsou zastoupeny mikropertitickým ortoklasem a mikroklinem. Zrna ortoklasu jsou allotriomorfně omezená, přibližně stejně velká. Jádra zrn jsou sericitizovaná. Některá zrna jsou pertitická. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často okrouhlá zrna křemene a bazičtějšího plagioklasu. Na řezu horninou jsou vyrostlice mikroklinu makroskopicky bílé. Vyrostlice mikroklinu dosahují při allotriomorfním až mírně hypidiomorfním omezení velikosti až ≈ 1,25 × 0,65 mm. Jsou izolované, bez přednostního usměrnění.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně albit-oligoklasu (stanoveno zhášením v symetrické zóně), v jádrech až oligoklas-andesin. Lem odpovídá albitu. Bývá čirý, méně sericitizovaný. Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně a hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Jádra vyrostlic bývají zřetelně sericitizovaná. Uzavírají biotit i křemen.
Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená, se slabým undulózním zhášením nebo jsou jako agregáty křemenných zrn s uzavřeninami hnědého biotitu. Zrna zháší stejnoměrně nebo slabě undulózně. Zrna nejsou porušená trhlinami. Střední velikost agregátů křemenných zrn je, s ohledem na allotriomorfní průřezy, cca do 1,2 × 0,9 mm, Mmax ≈ 5 × 2,3 mm.
Biotit je zastoupen tmavě hnědými šupinami, hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a jsou přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 1,6 × 0,3 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří čirý apatit, méně často metamiktní zirkon, kolem kterého jsou pleochroické dvůrky difuzního typu. Časté jsou srůsty šupin biotitu s muskovitem s uložením opakních oxohydritů v plochách štěpnosti.
Muskovit tvoří jednak silně korodované šupiny o velikosti do 1 mm nebo tvoří srůsty s biotitem. Mimo to se objevují drobnější shluky muskovitu z korodovaných zrnek čirého minerálu, opticky blízkému andalusitu. V tomto případě se jedná o sekundární přeměnu andalusitu na sericit.
Ve výbruse není hornina prostoupena puklinami ani zřetelnými trhlinami např. v křemenu. Zrna se dotýkají těsně nerovně, bez zřetelných spár.

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: stejnoměrně hypidiomorfně zrnitá, drobnozrnná.

Název horniny: muskovit – biotitická žula (granit), světlá, středně až drobně zrnitá, slabě porfyrická.

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 30 %, draselné živce ≈ 31 %, plagioklasy ≈ 29 %, biotit ≈ 3 % muskovit ≈ 6 % , andalusit - ojediněle, (procenta objemová).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany ostré, drsné, nerovné, pevné.