Mysletice



Petrografický popis

Makroskopický popis:

Granitoid, biotitický, velmi světlý, nažloutle bíle a šedě zřetelně zrnitě skvrnitý (křemen 2 - 5 mm a živce 2 - 7 mm), tmavě čárkovaně skvrnitý (biotit), nestejnoměrně zrnitý, slabě porfyrický. Vyrostlice živců jsou bílé, lištovité, o velikostí až 5 × 12 mm, na vzorku bez zřetelného přednostního usměrněním. Textura je masivní, granitová. V mezizrnném prostoru, nebo kolem živců, je uložen pigment Fe-oxohydroxidů, který velmi jemně zbarvuje horninu do žluta. Tato alterace je typická pro hlubší část oxidačního zvětralinového pláště.

Mikroskopický popis:

Horninu tvoří živce, křemen a biotit. Draselné živce jsou zastoupeny mikropertitickým ortoklasem a mikroklinem. Zrna mikropertického ortoklasu jsou allotriomorfně omezená, často až hypidiomorfně omezená. Na řezu horninou, obdobně jako mikroklin, jsou makroskopicky bílá. Jádra zrn jsou sericitizovaná. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často okrouhlá zrna křemene a šupinky tmavě hnědého biotitu. Vyrostlice mikroklinu při allotriomorfním až hypidiomorfním omezení mají Md ≈ 2,5 × 1,5 mm, vyrostlice dosahují velikosti až 12 × 5 mm. Vyrostlice jsou rozmístěny nerovnoměrně a jsou izolované bez přednostního usměrnění. Uzavírají šupinky bnědého biotitu a korouhlá zrna křemene.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně albit-oliogiklasu (stanoveno zhášením v symetrické zóně), v jádrech až oligoklasu-andesinu. Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně a hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Jádra vyrostlic bývají zřetelně sericitizovaná. Jádro je mírně bazičtější (až oligoklas-andesin), lem odpovídá čirému albitu. Uzavírá biotit.
Monominerální zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená. Zrna zháší stejnoměrně. Křemenná zrna vytváří také agregátní zrna. Jsou omezena allotriomorfně. Uzavírají opět hnědý biotit a živce. Zrna jsou porušená trhlinami procházejícími napříč zrny i horninou. Střední velikost agregátů zrn je s ohledem na allotriomorfní průřezy cca do 0,8 × 0,6 mm (Mmax 2,8 × 1,9 mm). Zhášení je až políčkovité, stejnoměrné, vzácně slabě undulózní.
Biotit je zastoupen tmavě hnědými šupinami hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozloženx v hornině a jsou přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 1,4 × 0,50 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří drobný, čirý, sloupečkovitý apatit a špatně krystalograficky omezený zirkon, kolem kterého jsou pleochroické dvůrky difuzního typu. Biotit často vytváří srůsty s muskovitem. V plochách štěpnosti je uložen pigment opakního oxohydroxidu.
Muskovit vytváří šupiny o velikosti do 1 × 0,5 mm. Vzácnější jsou jemnější šupinové agregáty sekundárního muskovitu kolem slabě pleochroických, výšelomných drobných zrn andalusitu. Byla nalezena i zrna sloupečkovitého andalusitu s reakčním lemem tvořeným muskovitem (sericit).
Ve výbruse je hornina prostoupena puklinami a zřetelnými trhlinami, např. v křemenu. Zrna se dotýkají těsně nerovně, bez zřetelných spár. Hornina je čerstvá, velmi slabě alterovaná, s deponií Fe-oxohydroxidu v mezizrnném prostoru. Tato velmi slabá alterace, projevující se nažloutlými skvrnami v hornině, odpovídá hlubší oxidační zóně.

Další vlatnosti:

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: nestejnoměrně hypidiomorfně zrnitá, nevýrazně porfyrická.

Název horniny: biotitická žula (granit), světlá, středně až drobně zrnitá, slabě porfyrická, nevýrazně usměrněná.

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 34 %, draselné živce ≈ 32 %, plagioklasy ≈ 22 %, biotit ≈ 5 %, muskovit ≈ 5 %, andalusit a sekundární muskovit ≈ 2 % (procenta objemová).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany ostré, drsné, nerovné, pevné.

Obrázky: