Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR

Diorit biotit - amfibolický, tmavě šedozelený, šedavě nazelenalý, světle šedozeleně a tmavě zelenošedě skvrnitý (živce až do velikosti 5 - 8 mm), tmavě tečkovaně až nepravidelně skvrnitý (amfibol), hrubozrnný. Vyrostlice živců jsou šedé, nepravidelně omezené, v řezu na hornině o velikosti až 10 × 8 mm, rozmístěné na vzorku bez zřetelného přednostního usměrnění. Na vzorku: textura masivní, granitová.

Horninu tvoří živce, amfibol a rudní minerály.
Draselné živce jsou zastoupeny mikropertitickým ortoklasem a mikroklinem. Zrna mikropertitického ortoklasu jsou allotriomorfně omezená, často až hypidiomorfně omezená. Na řezu horninou, obdobně jako mikroklin, jsou makroskopicky bílá. Jádra zrn jsou sericitizovaná. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často okrouhlá zrna křemene a šupinky tmavě hnědého biotitu. Vyrostlice mikroklinu při allotriomorfním až hypidiomorfním omezení mají MD ≈ 2,5 × 1,5 mm, vyrostlice dosahují velikosti až 12 × 5 mm. Vyrostlice jsou rozmístěny nerovnoměrně a jsou izolované bez přednostního usměrnění. Uzavírají šupinky hnědého biotitu a okrouhlá zrna křemene.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně albit-oligoklasu (stanoveno zhášením v symetrické zóně), v jádrech až oligoklasu-andesinu. Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně a hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Jádra vyrostlic bývají zřetelně sericitizovaná. Jádro je mírně bazičtější (až oligoklas-andesin), lem odpovídá čirému albitu. Uzavírá biotit.
Monominerální zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená. Zrna zháší stejnoměrně. Křemenná zrna vytváří také agregátní zrna. Jsou omezena allotriomorfně. Uzavírají opět hnědý biotit a živce. Zrna jsou porušená trhlinami procházejícími napříč zrna horninou. Střední velikost agregátů zrn je s ohledem na allotriomorfní průřezy cca do 0,8 × 0,6 mm (Mmax = 2,8 × 1,9 mm). Zhášení je až políčkovité, stejnoměrné, vzácně slabě undulózní.
Biotit je zastoupen tmavě skořicově hnědými šupinami hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 1,4 × 0,5 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří drobný, čirý sloupečkovitý apatit a špatně krystalograficky omezený zirkon, kolem kterých jsou pleochroické dvůrky difuzního typu. Biotit často vytváří srůsty s muskovitem. V plochách štěpnosti je uložený pigment opakního oxohydroxidu.
Muskovit vytváří šupiny o velikosti do 1 × 0,5 mm. Vzácnější jsou jemnější šupinové agregáty sekundárního muskovitu kolem slabě pleochroických, výšelomných drobných zrn andalusitu.

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: nestejnoměrně hypidiomorfně zrnitá, hrubozrnná, nevýrazně porfyrická.

Název horniny: biotiticko-amfibolický monzodiorit, tmavý hrubozrnný, nevýrazně usměrněný.

Ostatní:
Odhad složení (planimetrická analýza výbrusu): křemen ≈ 12 %, draselné živce ≈ 13,3 %, plagioklasy ≈ 52,1 %, amfibol ≈ 19,2 %, biotit ≈ 3,5 % (procenta objemová).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.