Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR

Granitoid, biotitický, výrazně zelenošedě zrnitě světleji skvrnitý (šedý křemen až do 2 - 3 mm, světle zelenošedé živce MD ≈ 5 × 3 mm) se shluky šupin biotitu vytvářejících tmavé skvrny v hornině (biotit Mmax ≈ 1 - 2 mm), nestejnoměrně hrubozrnný, zřetelně porfyrický. Porfyrické vyrostlice živců jsou zelenošedobílé, na řezu tabulkovité, o velikosti 10 - 20 × 5 - 8 mm a jsou usměrněné. Na vzorku: textura masivní, granitová, porfyrická.

Horninu tvoří živce, křemen a biotit.
V hornině dominují draselné živce, které jsou zastoupeny mikropertitickým ortoklasem. Zrna ortoklasu jsou spíše až idiomorfně nebo hypidiomorfně omezená. Velikost tabulkovitých průřezů vyrostlic je až Mmax ≈ 10 × 5 až 20 × 8 mm. Hojné jsou výšelomné albitové lamely mikropertitu v ortoklasu. Běžné jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často zrna křemene a biotitu. Ortoklas zcela převažuje nad plagioklasy.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně albit-oligoklasu (stanoveno zhášením v symetrické zóně). Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně omezená, mírně lištovitě protažená. Střední velikost zrn dosahuje 0,3 × 0,2 mm. Plagioklasy bývají zřetelně sericitizované.
Křemen se vyskytuje jak v izolovaných zrnech, tak v agregátech čirých zrn. Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená, s uzavřeninami hnědého biotitu. Zrna zháší stejnoměrně. Zrna nejsou porušená trhlinami tektonického původu. Střední velikost zploštělých agregátů křemenných zrn dosahuje s ohledem na allotriomorfní průřezy cca do MD ≈ 1 × 0,8 mm, maximální velikost agregátních zrn Mmax ≈ 3 × 1,2 mm.
Biotit je zastoupen tmavě červenohnědými šupinami allotriomorfně omezenými, méně často hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – světle skořicově hnědý). Šupiny vytvářejí shluky v hornině přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 1,5 × 0,4 mm. Zháší rovnoběžně. Hojné jsou uzavřeniny v biotitu, které tvoří čirý, sloupečkovitý apatit se slabými plechroickými dvůrky a zirkon, kolem kterých jsou pleochroické dvůrky difuzního typu, tmavé, přeexponované. Biotit nevykazuje známky sekundární alterace. Méně časté jsou jeho srůsty s muskovitem.
Muskovit se vyskytuje méně často a tvoří srůsty s biotitem, paralelně nebo téměř paralelně s plochou štěpnosti slídy. Izolované šupiny muskovitu jsou hypidiomorfně omezené, střední velikost MD ≈ 0,5 × 0,2 mm, Mmax ≈ 1,5 × 0,4 mm.
Ve výbruse není hornina prostoupena puklinami ani zřetelnými trhlinami např. v křemenu. Zrna se dotýkají těsně nerovně, bez zřetelných spár.

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: nestejnoměrně hypidiomorfně a allotriomofně zrnitá, porfyrická s přednostní orientací vyrostlic.

Název horniny: granit (žula), nestejnoměrně hrubozrnný, porfyrický.

Ostatní:
Odhad složení (planimetrická analýza výbrusu, nebarveno): křemen ≈ 27%, draselné živce ≈ 35%, plagioklasy ≈ 29%, biotit + muskovit ≈ 9% (procenta objemová).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.