Třeboc - malý lom
- Lom
- Vzhled kamene
- Petrografický popis
- Fyzikální vlastnosti
- Mrazuvzdornost
- Zrnitost analýzou obrazu
- Chemické a Fázové složení
- Poznámky a Literatura
Literatura
DUDÍKOVA SCHULMANNOVÁ, Barbora a Jaroslav VALEČKA. Stavební a dekorační kameny Prahy a Středočeského kraje. Vyd. 1. Praha: Česká geologická služba, 2012, 1 složený l. (24 s.). ISBN 978-807-0757-987. FEDIUK, Ferry Hradní kámen přemyslovské doby v Čechách. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2102-1. HANZL, Zdeněk, Zdeněk Gába, Lubomír Procházka, Kateřina Sedlická, Jiří Slouka a Jiří Traxler. Kámen v rukodělné výrobě českého venkova. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003, 262 s. ISBN 80-710-6536-6. KOTLÍK, Petr. Opuka. 1. vyd. Praha: STOP, 2000, 109 s. ISBN 80-902-6685-1KOTLÍK, Petr. Stavební materiály historických objektů: Materiály, koroze, sanace. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 1999, 112 s. ISBN 978-80-7078-347-9. RYBAŘÍK, Václav. Stavební a sochařské opuky české křídy. Geologický průzkum: odborný časopis pro techniku, metodiku a ekonomiku průzkumu a otázky surovinného hospodářství. Praha: Státní nakl. technické literatury, 1993, č. 3, s. 72-76. RYBAŘÍK, Václav. Ušlechtilé stavební a sochařské kameny České republiky. 1. vyd. Hořice v Podkrkonoší: Nadace Střední průmyslové školy kamenické a sochařské, 1994, dotisk 2009, 218 s. ISBN 80-900-0415-6. SLOUKA, Jiří Kámen: od horniny k soše. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1285-1. ŠRÁMEK, Jan a Vladimír TOLAR. Vztah mezi některými fyzikálními vlastnostmi stavebních a sochařských kamenů. Geologický průzkum: odborný časopis pro techniku, metodiku a ekonomiku průzkumu a otázky surovinného hospodářství. Praha: Státní nakl. technické literatury, 1993, č. 5, s. 129-132.ŠRÁMEK, Jan. Fyzikální vlastnosti turonských opuk a jejich závislost na látkovém složení. In: Zprávy o geologických výzkumech 2004. Praha: Český geologický ústav, 2005, s. 147-149. ISBN 8070756454.
Poznámky a komentáře
Ztráta pevnosti v tlaku a pevnosti v tahu za ohybu při zkouškách mrazuvzdornosti nebylo možno stanovit v důsledku destrukce většiny vzorků vlivem mrazu.