Řeka



Petrografický popis

Makroskopický popis:

Drobový pískovec hrubozrnný, světle nazelenalý, tmavěji hnědě kropenatý, glaukonitický, s nezřetelným zvrstvením. Lomné hrany drsné, pevné.

Mikroskopický popis:

Horninovou kostru tvoří úlomkovitá zrna křemene, kvarcitů, živců a fragmentů fosilií. Zrna se dotýkají v ploškách i bodech.
Zrna křemene jsou čirá nebo mírně zakalená, granitoidního typu nebo metamorfního typu (uzavírají drobná zrna čirého ortoklasu, jemné šupinky muskovitu). Zhášení je u jednotlivých zrn různé od jednotného, políčkovitého až po undulózní. Zakulacení je subangulární až semiovální, zaoblení 0,4 -0,8. Velikost Md = 0,38×0,28 mm, Mmax = 1,35 - 1,55 × 0,48-0,58 mm.
Dále jsou přítomna zrna jemnozrnných, čirých kvarcitů se suturovitým stykem zploštělých zrn, dlaždicovitými křemeny a silným undulózním zhášením. Zakulacení kvarcitových zrn je spíše subangulární-semiovální, zaoblení 0,4-0,8. Vyskytují se jak monominerální kvarcity i kvarcity muskoviticko-sericitické, kvarcity s náznakem dlaždicovité struktury. Menší podíl je jemnozrnných kvarcitů až lyditů. Velikost kvarcitových zrn je Md = 0,37×0,27 mm, Mmax = 1,5 × 0,9 mm.
Nestabilní úlomky jsou zastoupeny úlomkovitými zrny živců. Menší podíl tvoří zakalená zrna ortoklasu s velmi proměnlivou argilitizací a rozpukáním. Některá zrna obsahují lamely výšelomného albitu, častá jsou zrna myrmekitu. Vyšší podíl je úlomkovitých, angulárních zrn čirého, slabě zakaleného kyselého plagioklasu (oligoklas-andesin podle zhášení v symetrické zóně). Živce jsou nerovnoměrně rozptýleny nebo nahloučeny ve shlucích v hornině.
Šupiny muskovitu i biotitu jsou běžnou součástí horniny, vyskytují se s různou velikostí (až do 0,5 mm) a s různým stupněm hydratace a argilitizace. Silně jsou alterovány biotity (chloritizace, baueritizace). Místně jsou silně deformované agregáty šupin nepřeměněného muskovitu o velikosti až 0,2-0,4 mm.
Časté jsou fragmenty schránek mlžů a mikrofosilií (korály, mikrofosile), bez možnosti jejich podrobnější identifikace. Karbonátová složka úlomku je silně korodovaná a místy je i metasomaticky zatlačovaná jemně zrnitým i hrubě krystalickým kalcitem. Velikost fragmentů je přibližně stejná jako u klastické fáze stabilních úlomků hornin.
Běžné jsou drobné hrudky zelenožlutého glaukonitu. Velikost je zhruba blízká velikosti klastických zrn (Mmax = 0,7 - 0,9 × 0,8 - 0,5 mm). V některých zrnech ortoklasu je v trhlinách uložen tmavý sytě modrozelený glaukonit, barevně odlišný od glaukonitu v peletách. Glaukonitové pelety nejeví známky oxidační alterace. Tmel je jílovitý, křemitý (diagenetický křemen).
Proměnlivý je v jednotlivých polohách (částech) vzorku i obsah karbonátu – kalcitu, který tvoří jednak jemně zrnitý tmel nebo i čiré, větší štěpné idiomorfní krystaly v pórech. Kalcit diageneticky koroduje i kalcitové fragmenty fosilií. Pyrit tvoří izolované shluky opakních zrn obvykle pravidelného průřezu (polygonální až čtverec). Pyrit bývá velmi slabě limonitizovaný.

Složení základní hmoty:

Základní hmota je jílovito-křemito-karbonátová. V jílové hmotě dominuje illit, místy i s příměsí kaolinitu a velmi variabilním podílem smíšených struktur illit-smektit. Podíl smíšených struktur illit-smektit je vysoký jen ve vlasových laminách v hornině.

Další vlatnosti:

Textura vzorku: masívní s nevýrazným zvrstvením.

Struktura: psamitická.

Tvar křemenných zrn: zaoblení subangulární až semiovální, zakulacení 0,4-0,8.

Název horniny: drobový pískovec, glaukonitický, slabě vápnitý, hrubozrnný.

Ostatní:
Vytřídění klastické fáze: špatné.
Akcesorie: apatit, zirkon, turmalín, rudní minerály (pyrit).
Geneze a tvar úlomků a zrn stabilních hornin: polygenetické s převahou z metamorfních hornin.
Stabilita ve vodě: horniny nebobtnavé, nerozbřídavé , ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, velmi pevné.

Obrázky: