Žulová IV



Petrografický popis

Makroskopický popis:

Granitoid, velmi světlý biotitický, tmavě čárkovaně skvrnitý, stejnoměrně středně zrnitý, s velmi slabou přednostní orientací slíd, neporfyrický. Na vzorku: textura masivní, granitová, velmi slabě usměrněná.

Mikroskopický popis:

Horninu tvoří živce, křemen a biotit. Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem, mikroklinem a mikropertitickým ortoklasem. Zrna jsou allotriomorfně omezená, často i hypidiomorfně omezená (na řezu jsou makroskopicky bílá), stejně velká. Jádra zrn jsou sericitizovaná. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často okrouhlá zrna křemene. Vyrostlice mikroklinu dosahují při allotriomorfním až hypidiomorfním omezení velikosti až ≈ 1,25×0,65 mm. Draselné živce převažují nad plagioklasy.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně oligoklasu-andesinu (stanoveno zhášením v symetrické zóně) v jádrech až andesin-bytownitu. Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně a hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Jádra vyrostlic bývají zřetelně sericitizovaná. Jádro je mírně bazičtější (až andesin, místy spíše až bytownit), lem odpovídá oligoklasu. Bývá čirý, méně sericitizovaný.
Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená, s uzavřeninami hnědého biotitu. Zrna zháší stejnoměrně. Zrna uzavírají biotit, chlorit nebo živce. Zrna nejsou porušená trhlinami, plynokapalné inkluze jsou vzácné. Střední velikost zrn je s ohledem na allotriomorfní průřezy cca do 0,9×0,6 mm (max 1,8×0,9) .
Biotit je zastoupen tmavě hnědými šupinami hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 0,6×0,10 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří zirkon, kolem kterého jsou pleochroické dvůrky difuzního typu. Biotit vykazuje známky sekundární alterace, a to především intenzivní chloritizace za vzniku modrozeleného klinochloru s uzavřeninami opakního minerálu paraleně se štěpností. Velmi častá je chloritizace šupin biotitu podél štěpnosti, vznikají srůsty chloritu a biotitu. Přechodové části jsou opticky podobné smíšeným strukturám biotit-chlorit.
Ve výbruse není hornina prostoupena puklinami ani zřetelnými trhlinami např. v křemenu. Zrna se dotýkají těsně nerovně, bez zřetelných spár.

Další vlatnosti:

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: stejnoměrně zrnitá, velmi slabě usměrněná.

Název horniny: biotitický granodiorit, světlý, střednozrnný.

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 31%, draselné živce ≈ 35%, plagioklasy ≈ 28%, biotit+chlorit ≈ 6% (procenta objemová).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.

Obrázky: