Kozárovice I



Petrografický popis

Makroskopický popis:

Granitoid, biotiticko-amfibolický, středně šedý až modrošedý, tmavý, kontrastně bíle, šedě zrnitě skvrnitý, tmavě šupinovitě skvrnitý, v základní tkáni stejnoměrně středně zrnitý, bez přednostní orientace slíd a živcových vyrostlic. Hornina je nevýrazně, izolovaně, jemně porfyrická; izolované vyrostlice tvoří téměř idiomorfně omezený světle šedorůžový ortoklas se slabým bílým lemem o velikosti 9×7 mm. Na vzorku: textura masivní, granitová, velmi slabě usměrněná.

Mikroskopický popis:

Horninu tvoří živce (ortoklas, kyselý plagioklas An42-46), křemen a biotit, v drobných xenolitech biotit s amfibolem a zbytky pyroxenu.
Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem, méně mikroklinem. Zrna jsou allotriomorfně omezená, často i hypidiomorfně omezená (na řezu jsou makroskopicky bílá), stejně velká. Jádra zrn jsou sericitizovaná. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často okrouhlá zrna křemene. Nejčastější velikost zrn MD ≈1,2×1 mm.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně andesinu An42-46 v jádrech až andesin An49 (stanoveno zhášením v symetrické zóně polysyntetických lamel). Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně a hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy), zonální. Dosahují až 1,6×1,0 mm. Jádra vyrostlic bývají zřetelně sericitizovaná. Jádro je mírně bazičtější, lem odpovídá oligoklasu. Bývá čirý, méně sericitizovaný. Zrna plagioklasu uzavírají především biotit.
Zrna křemene jsou čirá, agregátní až se suturovitým stykem, allotriomorfně omezená, s uzavřeninami hnědého biotitu. Zrna zháší stejnoměrně. Zrna křemene uzavírají biotit nebo živce. Zrna nejsou porušená trhlinami. Střední velikost zrn je s ohledem na allotriomorfní průřezy cca MD ≈ 1,5×0,6 mm, Mmax ≈ 2 × 1,6.
Biotit je v hornině zastoupen tmavě hnědými šupinami hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus: tmavě hnědý – žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje MD ≈1,4×0,6 mm, Mmax ≈ 3×0,2 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří zirkon, kolem kterého jsou pleochroické dvůrky difuzního typu.
V drobných xenolitech – neostře omezených shlucích tmavých minerálů se vyskytuje biotit (tmavě hnědý-zelenavě hnědý) v šupinách se srůsty s amfibolem.
Obecný amfibol tvoří protáhlá zrna // C s pleochroizmem olivově šedozelené / hnědavě zelené barvy, idiomorfní kosočtverečné průřezy 0,3×0,2 mm, u průřezů // s osou C o velikosti až 0,8x0,2 mm. Amfibol obsahuje inkluze apatitu (čirý, sloupečkovitý) a korodovaná zrna titanitu, který se vyskytuje v hornině i samostatně s podobě allotriomorních, nahnědlých výšelomných zrn. Srůstá s biotitem.
Akcesorie se vyskytují v biotitu a amfibolu a to jako čirý, dlouze sloupečkovitý apatit, v biotitu alotriomorfně až hypidiomorfně omezený. V biotitu je místy metamiktní zirkon (pleochroické dvůrky difuzní i s ostrým okrajem). Výjimečně byly nalezeny v křemeni dlouhé jehlice rutilu-sagenitu. V hornině se vyskytují izolovaná, hnědá, alotriomorfně omezená, vzácně idiomorfní výšelomná zrna hnědého titanitu.
Xenolity: silně resorbované, neostře omezené shluky biotitu – amfibolu - plagioklasu jsou součástí horniny. Byly zachyceny ve výbrusu jako neostře omezený, tmavý hnědozelený útvar o velikosti do 4-5 × 3-4 mm.
Styk zrn, tektonické deformace na úrovni zrn a hypergenní přeměny horniny
Ve výbruse je hornina ojediněle prostoupena zřetelnou trhlinou, vyplněná jemnozrnným materiálem, patrně jílovou hmotou. Undulózní zhášení křemene je jen lokální. Zrna křemene i živců se dotýkají zubovitě těsně nerovným povrchem krystalických zrn, bez opticky rozlišitelných zřetelných spár a bez sekundární výplně.

Další vlatnosti:

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: stejnoměrně zrnitá, velmi slabě usměrněná.

Název horniny: amfibol- biotitický granodiorit, světlý, střednozrnný, slabě porfyrický

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 25%, draselné živce ≈ 20%, plagioklasy ≈ 46%, biotit+amfibol ≈ 9% (procenta objemová, zaokrouhleno z důvodu vlivu slabě porfyrické struktury a velikosti plochy výbrusu, bodová planimetrie na linii 195 mm).
Akcesorie: apatit, zirkon, rutil, titanit.
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.

Obrázky: