Dekorační kameny, vápence a vybrané písky ČR

Granitoid, biotitický, středně tmavý, kontrastně bíle, růžově a šedě zrnitě skvrnitý, tmavě šupinovitě skvrnitý, nestejnoměrně hrubě zrnitý, s přednostní orientací slíd a porfyrických vyrostlic. Porfyrické vyrostlice ortoklasu jsou světle růžové, s nevýrazným bílým lemem, s jemnými tmavými inkluzemi. Velikost vyrostlic je na dodaném vzorku cca 8×4 mm, max. 16×8 mm. Jsou rozmístěny téměř pravidelně a jsou zřetelně usměrněné shodně se šupinami slíd. Na vzorku: textura masivní, granitová, porfyrická, usměrněná.

Horninu tvoří živce (ortoklas, kyselý plagioklas An30 - An31), křemen, biotit, amfibol. Akcesorie: zirkon, apatit a titanit. Alterační produkty: slabá chloritizace biotitu, rudní zrnka.
Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem a mikropertitickým ortoklasem. Zrna jsou allotriomorfně omezená, často i hypidiomorfně omezená (na řezu jsou makroskopicky bílá nebo narůžovělá), stejně velká. Nejčastější velikost MD ≈ 2 - 3 × 1 - 1,5 mm. Časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často okrouhlá zrna křemene, biotitu a jemný zákal. Vyrostlice na řezu horninou mimo výbrus dosahují až 16 × 8 mm.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně andesinu An 30 - 31 (stanoveno zhášením v symetrické zóně polysyntetických lamel). Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně a hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Nejčastější velikost zrn je MD ≈ 0,6 × 0,5 mm. Vyrostlice ve výbrusu dosahují velikosti až 1,4 × 1,2 mm.
Zrna křemene jsou čirá, zubovitě allotriomorfně omezená, mají charakter agregátních zrn s uzavřeninami hnědého biotitu. Zrna zháší stejnoměrně. Zrna nejsou porušená trhlinami, plynokapalné inkluze jsou vzácné. Nejčastější velikost zrn je s ohledem na allotriomorfní průřezy cca do 1,2 × 0,4 mm, polyagregátní útvary Mmax ≈ 3,3 × 1,8 mm.
Biotit je zastoupen sytě tmavě šedohnědými šupinami hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě zelenohnědý – světle šedozelenohnědý), rozmístěnými v smouhovitých, téměř paralelních, silně korodovaných útvarech v hornině. Šupiny mají přibližně stejnou velikost. Nejčastější velikost šupin biotitu MD ≈ 1 × 0,1 mm, Mmax ≈ 2,2 × 0,8 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří méně častý zirkon, kolem kterého jsou pleochroické dvůrky difuzního typu, méně častý je čirý apatit. Biotit v šupinách se vyskytuje také spolu se zeleným amfibolem v neostře omezených shlucích o velikosti 1,5 mm.
Biotit je chloritizován podél ploch štěpnosti za vzniku biotit-chloritové šupiny, která má opticky místně až charakter smíšené struktury chlorit-biotit.
Obecný amfibol se nevyskytuje jako hlavní horninotvorný minerál. Váže se především na neostře omezené shluky různé velikosti (do 2 mm) spolu s biotitem a plagioklasem. Obecný amfibol je tmavě zelený, silně pleochroický, hypidiomorfně omezený // s osou C nebo i v idiomorfních průřezech kolmo na osu C s typickou amfibolovou štěpností. Zhášení γ/C = 18-19°.
Xenolity tvoří neostře omezené shluky ve výbrusu o různé velikosti od 1 mm do 2 mm, tvořené biotitem - obecným amfibolem – plagioklasem – (snad i nepleochroickým pyroxenem).
Akcesorie: V biotitu jsou uzavřeny nečetné čiré dlouze sloupečkovité krystaly apatitu a ojedinělé krystaly alotriomorfně omezeného zirkonu, často s metamiktním jádrem a se slabými pleochroickými difuzními dvůrky. V akumulacích tmavých minerálů (amfibol x biotit) se vyskytuje alotriomorfně omezený, výšelomný hnědý titanit.
Styk zrn, tektonické deformace na úrovni zrn a hypergenní přeměny horniny
Ve výbruse je hornina prostoupena ojedinělými sevřenými trhlinami prostupujícími napříč zrny. Zrna křemene i živců se dotýkají zubovitě těsně nerovným povrchem krystalických zrn, bez opticky rozlišitelných zřetelných spár a bez sekundární výplně.

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: stejnoměrně zrnitá, velmi slabě usměrněná., nevýrazně mikroporfyrická s drobnými xenolity.

Název horniny: biotitický granodiorit, světlý, střednozrnný, slabě porfyrický, s ojedinělými drobnými mafickými xenolity – index tmavosti TMI = 9,5

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 26%, draselné živce ≈ 21%, plagioklasy ≈ 43%, biotit+amfibol ≈ 10% (procenta objemová, zaokrouhleno z důvodu vlivu velikosti plochy výbrusu a přítomnosti drobných xenolitů, bodová planimetrie na linii 221 mm).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany ostré, drsné, nerovné, pevné.