Studená



Petrografický popis

Makroskopický popis:

Granitoid, světlý, středně až drobně zrnitý (2-3 mm), se šedými zrny křemene a bílými zrny živců, tmavě šupinovitě skvrnitý s černohnědými šupinami biotitu o velikosti do 2 mm, s ojedinělými, izolovanými bílými hypidiomorfními porfyrickými vyrostlicemi živců s průřezy až do velikosti 18 × 8 mm. Hornina je všesměrné stavby, bez přednostního usměrnění slíd a vyrostlic živců.

Mikroskopický popis:

Horninu tvoří živce, křemen, biotit a muskovit. Draselné živce jsou zastoupeny mikropertitickým ortoklasem a mikroklinem. Zrna jsou allotriomorfně omezená, s náznakem hypidiomorfního omezení (na řezu horninou jsou bílá), nestejně velká. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas i mikroklin uzavírá často šupiny hnědého biotitu a hypidiomorfně omezené plagioklasy (až andesin-bytownit) a okrouhlá zrna křemene. Vyrostlice mikroklinu úzce tabulkovitého tvaru dosahují při až hypidiomorfním omezení velikosti až ≈ 20 × 9 mm. Draselné živce převažují nad plagioklasy.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně albit-oligoklasu (stanoveno zhášením v symetrické zóně) v jádrech až oligoklas, na lemu albit. Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně a hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Jádra vyrostlic bývají zřetelně sericitizovaná. Jádro je mírně bazičtější (až oligoklas), lem odpovídá albitu. Bývá čirý, méně sericitizovaný.
Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená, s uzavřeninami hnědého biotitu. Zrna zháší stejnoměrně. Zrna uzavírají biotit, chlorit nebo živce. Zrna nejsou porušená trhlinami, plynokapalné inkluze jsou vzácné. Střední velikost zrn je s ohledem na allotriomorfní průřezy cca do 0,9 × 0,6 mm (max. 1,8 × 0,9).
Biotit je zastoupen tmavě hnědými až červenohnědými šupinami hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a jsou přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 0,8 × 0,15 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří hojný apatit, kolem kterého jsou pleochroické dvůrky difuzního typu, zirkonu je méně. Biotit srůstá se šupinami muskovitu. Velikost společných agregátů šupin muskovitu a biotitu je Mmax = 1,5 × 1 mm.
Muskovit tvoří šupiny se srůstem podle bazální štěpnosti slídy s biotitem. Velikost je 1,9 × 1,5 mm. Podél štěpných ploch je uložen opakní Fe-oxohydroxid.
Ve výbruse není hornina prostoupena puklinami ani zřetelnými trhlinami např. v křemenu. Zrna se dotýkají těsně nerovně, bez zřetelných spár.

Další vlatnosti:

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: masivní, hypidiomorfně středně až drobně zrnitá.

Název horniny: muskovit-biotitická žula (granit), světlá, středně až drobně zrnitá s izolovanými porfyroblasty živců.

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 33 %, draselné živce ≈ 29 %, plagioklasy ≈ 27 %, biotit ≈ 5 % muskovit ≈ 5 %, andalusit (?) ≈ 1 % (procenta objemová).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany ostré, nerovné, pevné.

Obrázky: