Řásná



Petrografický popis

Makroskopický popis:

Granitoid, biotitický, velmi světlý, výrazně bíle a modrošedě zrnitě skvrnitý (křemen až do 2 – 3 mm, živce 2 – 5 mm a vyrostlice) a tmavě čárkovaně skvrnitý (biotit), nestejnoměrně drobnozrnná, porfyrický. Porfyrické vyrostlice živců jsou bílé, na řezu tabulkovité, dlouhé 15 – 18 mm a široké 5 – 6 mm a jsou zřetelně usměrněné. Textura je masivní, granitová, porfyrická.

Mikroskopický popis:

Horninu tvoří živce, křemen a biotit. Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem a mikropertitickým ortoklasem. Zrna živců jsou allotriomorfně omezená, méně často až hypidiomorfně omezená. Velikost zrn ≈ 2 × 1,2 mm. U větších jedinců jsou na řezu horninou makroskopicky bílá. Jádra zrn bývají sericitizovaná. Méně časté jsou lamely mikropertitu v ortoklasu. Ojedinělé jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často okrouhlá zrna křemene. Vyrostlice ortoklasu dosahují při allotriomorfním až hypidiomorfním omezení velikosti až ≈ 15 - 18 × 5 - 6 mm. Draselné živce převažují nad plagioklasy.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně oligoklasu (stanoveno zhášením v symetrické zóně). Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně až hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Střední velikost zrn dosahuje 0,5 × 0,4 mm. Jádra vyrostlic bývají zřetelně sericitizovaná.
Křemen se vyskytuje jak v izolovaných zrnech, tak v agregátech čirých zrn. Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená, s uzavřeninami hnědého biotitu. Zrna zháší stejnoměrně. Zrna nejsou porušená trhlinami tektonického původu. Střední velikost agregátů křemenných zrn dosahuje s ohledem na allotriomorfní průřezy cca do MD ≈ 0,8 - 1,3 mm, maximální velikost zrn Mmax ≈ 2,7 × 1,3 mm.
Biotit je zastoupen tmavě hnědými šupinami allotriomorfně omezenými, méně často hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a jsou přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 0,8 × 0,2 mm. Zháší rovnoběžně. Hojné jsou uzavřeniny v biotitu, které tvoří čirý, sloupečkovitý apatit a zirkon. Kolem uzavřenin jsou pleochroické dvůrky difuzního typu. Biotit nevykazuje známky sekundární alterace. Méně časté jsou jeho srůsty s muskovitem.
Muskovit se vyskytuje méně často a tvoří srůsty s biotitem paralelně nebo téměř paralelně s plochou štěpnosti slídy. Izolované šupiny muskovitu jsou hypidiomorfně omezené, střední velikost cca do 0,2 mm.
Ve výbruse není hornina prostoupena puklinami ani zřetelnými trhlinami např. v křemenu. Zrna se dotýkají těsně nerovně, bez zřetelných spár.

Další vlatnosti:

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: nestejnoměrně allotriomorfně, méně hypidiomorfně zrnitá, nevýrazně slabě porfyrická s přednostní orientací vyrostlic.

Název horniny: muskoviticko-biotitický granit (žula), světlý, drobnozrnný, nevýrazně porfyrický (Klasifikace IUGS 1972, system Q-P-A, plutonity, pole 3).

Ostatní:
Odhad složení: křemen ≈ 38 %, draselné živce ≈ 35 %, plagioklasy ≈ 23 %, biotit + muskovit ≈ 4 % (procenta objemová).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.

Obrázky: