Horka



Petrografický popis

Makroskopický popis:

Granitoid, světlý, biotitický, zrnitě bílo-šedý, tmavě čárkovaně skvrnitý, stejnoměrně středně zrnitý (pod 3,3 mm), se slabou přednostní orientací bílých živců. Ojediněle porfyrický, na řezu horninou tvoří izolované vyrostlice bílý živec o velikosti max. 12 × 3 mm. Na vzorku: textura masivní, granitová.

Mikroskopický popis:

Horninu tvoří živce, křemen, biotit>muskovit.
Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem a mikroklinem. Zrna jsou převážně hypidiomorfně omezená, méně často allotriomorfně (na řezu horninou jsou makroskopicky bílá). Průřezy zrn jsou téměř bez přeměn, dosahují střední velikosti MD ≈ 1,1 × 0,9 mm, Mmax = 1,3 × 1 mm. Zrna jsou spíše až hypidiomorfně omezená, uzavírají šupiny hnědého biotitu a plagioklasu. Méně časté jsou srůsty podle karlovarského zákona. Průřezy zrn ortoklasu, mimo výbrus, na řezu horninou, dosahují až velikosti 12 × 3 mm. Draselné živce převažují nad plagioklasy.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně albit – oligoklasu (stanoveno zhášením v symetrické zóně) v jádrech až oligoklasu. Jádra zrn jsou zakalená a jemně sericitizovaná. Zrna plagioklasu jsou převážně allotriomorfně a méně často hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Velikost průřezů dosahuje Mmax ≈ 1,3 × 1 mm. Jádro je mírně bazičtější (oligoklas), lem odpovídá až albitu.
Zrna křemene tvoří jednak izolovaná alotriomorfní zrna o velikost MD ≈ 0,7 x 0,4 mm shodně i mírně undulózně zhášející, jednak agregáty čirých křemenných zrn o velikosti Mmax ≈ 1,5 × 1 mm. Zrna jsou allotriomorfně omezená, s drobnými inkluzemi biotitu a plagioklasů. Zrna zháší nestejnoměrně, ne však undulózně. Hornina není porušena trhlinami procházejícími napříč minerálními zrny bez známek pohybu.
Slídy jsou zastoupeny biotitem a muskovitem.
Biotit je zastoupen tmavě (šedo)hnědými šupinami hypidiomorfně až allotriomorfně omezenými (pleochroizmus tmavě hnědý – žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 3 × 0,4 - 0,6 mm. Zháší rovnoběžně. Uzavřeniny tvoří čirý apatit, kolem kterého jsou velmi málo intenzivní pleochroické dvůrky difuzního typu a zirkon s přeexponovanými pleochroickými dvůrky. Biotitové šupiny srůstají s čirými šupinami muskovitu. Biotit je korodován jak křemenem, tak ortoklasem a v okolí je uložen opakní minerál v zrnech do 0,1 mm bez náznaku jeho zvětrávání. Biotit nevykazuje známky sekundární alterace
Muskovit tvoří srůsty s biotitem v šupinách o velikosti až 1,8 × 0,4 mm, je čirý, s typickými pleochroickými barvami. Na apikálních koncích šupiny je patrná silná koroze ortoklasem a křemenem.

Další vlatnosti:

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: stejnoměrně hypidiomorfně zrnitá s izolovanými ojedinělými drobnými porfyrickými vyrostlicemi bílých živců.

Název horniny: muskovit - biotitický granit (žula), velmi světlý, středně zrnitý, nevýrazně jemně porfyrický.

Ostatní:
Odhad složení (planimetrická analýza výbrusu): křemen ≈ 21,8%, draselné živce ≈ 33,8%, plagioklasy ≈ 39,2%, biotit + muskovit ≈ 5,2%, (procenta objemová).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.

Obrázky: