Ctětín



Petrografický popis

Makroskopický popis:

Granitoid, tmavě šedý, světleji šedě stejnoměrně středně zrnitý (pod 3,3 mm), s šedými zrny křemene (až 1 - 2,5 mm) a bílými nebo slabě nažloutlými zrny živců 1,5 - 2 mm, max. 6 × 3 mm), slabě tmavě šupinovitě skvrnitý s tmavými šupinami biotitu do 2 mm a sloupečky zelenošedého obecného amfibolu (hornblend) do 2 mm. Hornina je všesměrné stavby, bez přednostního usměrnění slíd.

Mikroskopický popis:

Horninu tvoří živce, křemen, biotit a obecný amfibol.
Draselné živce jsou zastoupeny ortoklasem, méně mikroklinem. Zrna živců jsou allotriomorfně až hypidiomorfně omezená, nestejně velká. Jádra zrn jsou slabě sericitizovaná. Ortoklas uzavírá často šupiny biotitu, idiomorfní krystaly obecného amfibolu a bazičtějšího plagioklasu. Na řezu horninou jsou vyrostlice ortoklasu makroskopicky šedobílé. Vyrostlice ortoklasu dosahují při allotriomorfním až mírně hypidiomorfním omezení velikosti až ≈ 3,7 × 2,8 mm. Jsou izolované, bez přednostního usměrnění.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně oligoklasu-andesinu (stanoveno zhášením v symetrické zóně), v jádrech až andesin-labradoritu (?). Lem odpovídá oligoklasu, méně často albitu. Bývá čirý, méně sericitizovaný. Zrna plagioklasu jsou allotriomorfně a hypidiomorfně omezená, mírně lištovitě protažená (obdélníkové průřezy). Uzavírají biotit, ortoklas a amfibol.
Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená, se slabým undulózním zhášením, větší zrna mozaikovitě rozpraskaná s undulózním zhášením v jednotlivých segmentech. Časté jsou i agregáty křemenných zrn. Zrna nejsou porušená trhlinami. Střední velikost agregátů křemenných zrn je s ohledem na allotriomorfní průřezy cca MD ≈ 0,9 × 0,6 mm, Mmax ≈ 2 × 1,6 mm.
Biotit je zastoupen tmavě hnědými šupinami hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus šedohnědý – červenavě žlutohnědý). Šupiny jsou stejnoměrně rozložené v hornině a přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 1,5 × 0,4 mm. Zháší rovnoběžně. Nepočetné (ojedinělé) uzavřeniny tvoří metamiktní zirkon, kolem kterého jsou přeexponované pleochroické dvůrky difuzního typu, časté jsou inkluze apatitu bez pleochroických dvůrků. Časté jsou orientované srůsty šupin biotitu s chloritem. Chlorit je Fe-Mg – klinochlor a je provázený deponií zrn opakního rudního minerálu.
Obecný amfibol (hornblend) je slabě pleochroický (olivově hnědavě zelená – světle olivová), vyskytuje se převážně v idiomorfních, méně často hypidiomorfních průřezech. Zháší γ/c = 4 - 6°; častý je srůst podle roviny (001). Bývá uzavírán v ortoklasu spolu s plagioklasem a biotitem.
Ve výbrusu není hornina prostoupena puklinami ani zřetelnými trhlinami v minerálech. Zrna se dotýkají těsně povrchem krystalů (zrn), který je členitý a nerovný, bez zřetelných spár.

Další vlatnosti:

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: stejnoměrně všesměrně hypidiomorfně až idiomorfně (amfibol) zrnitá, středně zrnitá.

Název horniny: amfibol - biotitická žula (granit), středně zrnitý.

Ostatní:
Odhad složení: křemen: 22%, ortoklas: 41% , plagioklas: 27% , biotit 4%, amfibol 6 % (% objemová, planimetrická analýza výbrusu bodová, 310 mm).
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.

Obrázky: