Tis u Blatna



Petrografický popis

Makroskopický popis:

Granitoid, tmavě zrnitě šedomodrý, se světlými matnými běložlutými vyrostlicemi živců (3 x 2 mm až 12 x 10mm), agregáty křemenných zrn 2 - 6 mm, s tmavými minerály do 1,5 mm, hrubozrnný, porfyrický, s přednostní orientací vyrostlic, hrubě zrnitý.

Mikroskopický popis:

Horninu tvoří živce (ortoklas, mikroklin, kyselé plagioklasy), křemen, biotit muskovit a obecný amfibol. Draselné živce, které jsou zastoupeny silně mikropertitickým ortoklasem a mikroklinem. Zrna ortoklasu jsou spíše až idiomorfně nebo hypidiomorfně mezená. Velikost tabulkovitých průřezů vyrostlic je Md ≈ 3,5 mm, Mmax ≈ 8 x 5 až 10 x 8 mm. U větších jedinců jsou na řezu horninou makroskopicky zelenošedě bílá. Hojné jsou výšelomné albitové lamely mikropertitu v ortoklasu. Běžné jsou srůsty podle karlovarského zákona. Ortoklas uzavírá často zrna křemene a biotitu. Ortoklas je v rovnováze s plagioklasy.
Plagioklasy odpovídají bazicitou převážně oligoklas (An23 - 30 -stanoveno zhášením v symetrické zóně). Průřezy jsou lamelované, často s albitovým lemem (An10 - 15). Zrna plagioklasu jsou hypidiomorfně omezená, lištovitě protažená. Střední velikost zrn dosahuje 1,2 x 0,9 mm. Plagioklasy bývají zřetelně v jádru sericitizované.
Živce jsou běžně sericitizované uvnitř zrna a také intenzivněji v nepravidelných útvarech konturujících zrna nebo porušení zrn, Sericit je také hrubozrnnější.
Křemen se vyskytuje ve dvou formách:
(a) Starší křemenná zrna tvoří agregáty granitoidních křemenných zrn. Zrna křemene jsou čirá, allotriomorfně omezená, s uzavřeninami hnědého biotitu a živců. Zrna zháší nestejnoměrně, undulózně. Střední velikost agregátů křemenných zrn dosahuje s ohledem na allotriomorfní průřezy cca do MD ≈ 3 x 1,8 mm, maximální velikost agregátních zrn Mmax ≈ 10 x 5 mm.
(b) Mladší tvoří drobnější agregáty čirých křemenných zrn, přičemž struktura je dlaždicovitá až suturovitá, připomínající dlaždicovité kvarcity. Tento křemen vyplňuje trhliny i prostupuje napříč minerálních zrn, ze kterých přestupuje do dalšího zrna nebo do okolní struktury horniny žilkám podobných útvarů.
Biotit je zastoupen hnědavězelenými šupinami allotriomorfně omezenými, méně často hypidiomorfně omezenými (pleochroizmus: β,γ –zelenohnědý, α-světle žlutozelený). Šupiny vytvářejí shluky v hornině a jsou přibližně stejné velikosti. Velikost šupin biotitu dosahuje 1,2 x 0,3 mm. Zháší rovnoběžně. Hojné jsou uzavřeniny v biotitu, které tvoří čirý, sloupečkovitý apatit se slabými plechroickými dvůrky a také zirkon, kolem kterých jsou pleochroické dvůrky difuzního typu, tmavé, přeexponované. Okraje biotitových šupin jsou jemně sericitizovány. Méně časté jsou jeho srůsty s muskovitem. Biotit je baueritizovaný, místně i illitizovaný.
Muskovit se vyskytuje méně často. Izolované šupiny muskovitu jsou silně magmaticky korodované, až hypidiomorfně omezené, střední velikost MD ≈ 0,3 x 0,1 mm, Mmax ≈ 0,9 x 0,3 mm.
Obecný amfibol (hornfeld) tvoří nečetné, velmi nepravidelně rozložené, protažené pleochroické průřezy (α- světle žlutozelená, β-zelená hnědavě olivově zelená, γ-hnědozelená).
Granát almandinového složení, tvoří izotropní drobné vyrostlice o velkosti kolem MD ≈ 0,1 - 0,2 mm, allotriomorfně omezené, výšelomné, s trhlinami, narůžovělé barvy.
Ve výbruse je hornina tektonicky deformovaná (undulózní zhášení v křemeni, mladší generace dlaždicovitých agregátních zrn křemene ve výplni žilkám podobných útvarů a intenzivní sericitizace v zónách kolem zrn živců nebo v místě porušení). Zrna se dotýkají těsně nerovně, bez zřetelných spár.

Další vlatnosti:

Textura vzorku: masívní, granitická.

Struktura: nestejnoměrně hypidiomorfně a allotriomofně zrnitá, porfyrická

Název horniny: muskovit - biotitický granit (žula), hrubě zrnitý, porfyrický.

Ostatní:
Odhad složení (planimetrická analýza výbrusu): křemen ≈ 29 %, draselné živce ≈ 34 %, plagioklasy ≈ 32 %, biotit + muskovit +amfibol ≈ 5 % (procenta objemová).
Akcesorie: apatit, zirkon, titanit.
Stabilita ve vodě: horniny ve vodě stabilní.
Lomné hrany: ostré, drsné, nerovné, pevné.

Obrázky: